Je druhá půlka června a na zahradě za domem máme vzrostlou třešeň. Co z toho vyplývá? Že je čas třešní.
Sice se mi po práci moc nechtělo, ale když musíš, tak musíš. Tak jsem si s mírným povzdechem "zlatý panelák" vzal kbelík, z šopy vytáhl žebř a šel něco natrhat.
Zjistil jsem, že mražák je plný, tak jsem zvolil plán B - zavařování.
Z kbelíku třešní bylo po umytí a přebrání akorát deset sklenic. Narovnal jsem to tam, zalil nálevem z dvou litrů vody a šedesáti deka cukru, roztopil horkovzdušnou troubu na 150°C, sklenice naskládal na plech s trochou vody a nechal 20 minut prohřát v troubě.
Tento způsob zavařování není můj vynález, našel jsem ho na internetu. Je to rychlé, ne moc pracné a funguje to. Z deseti sklenic mi jedno víčko netěsnilo, ale jak jsem zjistil, bylo to tím, že jsem ho křivě nasadil.
Zítra koupím želírovací cukr a zkusím třešňový džem. Manželka možná upeče bublaninu.
Tož tak s třešněma.
Zlatý panelák.
